Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bláznivé agilitění 2009

4. 8. 2009

V sobotu ráno se většina našich agiliťáků (ti co zrovna nebyli někde na dovolené, výstavě, táboře nebo tak podobně :-) ) sešla na cvičáku, abychom si něco málo zazávodili, něco málo pojedli a hlavně se dobře pobavili.

ObrazekZávody to byly neoficiální a spíše pro pobavení, než pro výkony :-). Začínali jsme jednoduchou jumpingovou tratí, jejíž záludnost spočívala v tom, že každý psovod běžel se dvěma psíky. Nutno podotknout, že každý páník běžel se svým čtyřnožcem, druhého parťáka všem dělal Luciášův ne zrovna malý plyšák :-). Výsledky se dělily na pokročilé týmy a začátečníky, bez ohledu na výšku psa. Já sice našeho plyšáka znám, ale stejně jsem ho musela na startu prozkoumat :-), trať jsem proběhla čistě a v cíli se do něj pořádně zakousla - to byla moje odměna :-). Jinak s plyšákem celkem nikdo problémy neměl, i když :-) - belgičánek Lex ho v cíli za odměnu oslintal, bíglík Hemi ho měl jako návnadu, aby se dostal do cíle a kakáček Rocky se rozhodl, že by slalom mohl plyšák běžet za něj - chvíli ho vyštěkával, chvíli pásl a pak se rozhodl trať doběhnout raději sám :-)).

Ve druhé soutěži se běžela stejná jumpingová trať, ovšem tentokrát jsme se nějak záhadně zamotali. Soutěž to byla především pro diváky, kteří si mohli běh vyzkoušet, k dispozici jsme jim byli my, dospěláci agiliťáci. Krom diváků si to vyzkoušelo i pár členů, takže mě si vylosovala "babička" Janinka a hasič Radek. "Babičku" znám, takže no problem, ale v půli cesty jsem se pro jistotu šla zeptat Luciáše, jestli běžíme správně :-) - ujistila mě že jo, vrátila mě na trať a pak už jsem doběhla v poho. S Radkem už jsem neměla potřebu něco ověřovat, on dobře naváděl, já dobře běžela a vyběhli jsme si společně první místo :-)).

Třetí soutěží byla "tunelová" trať tvořená jednou skočkou a sedmi tunely - zapeklité, ale ne složité, doběhla jsem čistě. Stejně jako "slalomovou" trať, kde jsem v průběhu běhu slalom musela zvládnout celkem čtyřikrát a povedlo se taky bez chybičky. Poslední soutěž by se mohla klidně jmenovat "běh kolem cvičáku" a že není zrovna malý :-). Dalo by se říct, že to byly tři rovinky v celku a kdyby Luciáš běžela rychleji, neměla bych při závěrečné rovince problémy :-). Ale do cíle jsem doběhla a stejně šlo spíš o to se bavit.

Poté nás už páníci nechali v klidu a sami se do pozdních nočních hodin bavili a cpali dobrůtkama, které prý pro nás psíky nejsou vůbec zravé. A pro ně snad joooo :-))?