Jdi na obsah Jdi na menu
 


První lekce bezkontaktního norování

2. 5. 2008

Luciáš se rozhodla, že bychom mohli zkusit splnit zkoušku z bezkontaktního norování, se kterou bych jako prtka neměla mít problém ... no uvidíme J. (Bezkontaktní znamená, že bych se nikdy neměla potkat s liškou "tváří v tvář", ale vždycky by mezi námi měla být mřížka, abychom si nemohly navzájem nic udělat.)

Když už se dozvěděla kde je u nás nora, kdy trénují a jestli tam vůbec můžem ... nastal dnešní den a s ním i můj první trénink. Jako úplnýho nováčka mě "nestrkali" hned do nory, ale snažili se mi ukázat přes mřížku lišku. Teda spíš jsem si ji měla očmuchat a rozštěkat se na ní, jako to dělám, když vidím sousedovic kočku. Ale ouha, mě se to ani trošku nelíííbilo. Držel mě ale zkušený pan normistr a prostě nepustil, ale stejně jsem se na lišku nerozštěkala.

Takže jinak Jlišku dali na chvíli do jejího domečku a po mně chtěli, abych prošla norou jen tak sama. No dalo to Luciášovi hodně přemlouvání, ale nakonec jsem se došourala až do konce. A pak jsem měla celou trasu projít znovu, tentokrát i s liškou. K prvnímu kotli jsem po chvíli přemlouvání došla, ale u lišky jsem dělala, že tam vůbec nejsem - pro jistotu. U druhého a třetího kotle jsem se už na povel rozštěkala a byla jsem moooc pochválená. Pak jsem to měla ještě proběhnout celý až k třetímu kotli ... no já to spíš prošla, ale na konec došla J.

Takže závěrem - nijak nadšená jsem z toho nebyla - jóóó, kdyby mi tam tak pustili tu ošklivou kočku, která mě doma za plotem tááák moc provokuje J - to by bylo jiný kafe. Ale cestu norou jsem zvládla, tak uvidíme, jak se mi bude nebo nebude líbit další trénink.