Procházka v lese Včelný
Dneska to měla být jen úplně klidná a odpočinková sobota, protože hned druhý den ráno jsem měla jet až do Brna na svůj první coursing - a ještě navíc speciál parsonů. Bohužel na tyto psí aktivity nemůžou "háravky", což já zrovna teď jsem L. Ach jo a já se tak těšila.
A tak Luciáš vymyslela menší túru - takový minitrénink na Žamberecký minidogtrek, který nás už brzy čeká. Dojely jsme autem na parkoviště u rychnovského koupaliště a jaly se prozkoumávat tamní les Včelný. Luciáš (celkem zbytečně J) prozkoumala tabuli s vyznačenými turistickými trasami, aby nakonec stejně zvolila cestu po cyklostezce. Došly jsme až k Ivanskému jezeru, které jsme obešly a bylo jasné, že tohle by nestačilo. Takže jsme se kousek vrátily, že se jako napojíme na nějakou vyznačenou trasu. Jó ... kdyby si tak Luciáš pamatovala, jak to na té mapce bylo vyznačené J.
No, rozhodla se pro červenou a modrou šipku, které chvíli vedly společně. Ačkoliv ráno svítilo sluníčko, teď začalo poprchávat. Ale naštěstí to brzy přešlo a i zbytek cesty jsme zvládly "suchou nohou". Když se červená a modré rozpojovaly, pokračovaly jsme dál po modré a Luciáš doufala, že se neztratíme J. Prošly jsme kolem "Perníkové chaloupky", kterou zde mají poslavenou rychnovští myslivci, prozkoumaly její okolí a dál pokračovaly příjemnou lesní cestou. I dneska se Luciáš rozhodla mi nedůvěřovat (a musím uznat, že ne bezdůvodně), takže jsem celou prochajdu absolvovala na vodítku. A že to nebyl hloupý nápad se ukázalo, když jsme potkaly srnky ... rozhodně jsem si při jejich spatření nezachovala "chladnou hlavu" - no co, jsem prostě lovec J. Pak už jsme celkem v pohodě došly zpátky k autu a jely domů. Původní záměr - najít v Rychnovském lese "Studánku" a noru (kde bych co nevidět měla mít svou první lekci v bezkontaktním norování) se bohužel nezdařil, ale i tak to byla pěkná procházka. A protože turistických tras je tady hned několik, určitě se sem ještě někdy podíváme a prozkoumáme to "kousek vedle" ... teda pokud Luciáš hned od začátku půjde po vybraných šipkách.
trocha fotek :-))
Když jsem si odpočla, vyrazili jsme ještě na kratší prochajdu s Gordonem - při které jsme ovšem zmokli. Gordon chodí ven hrozně rád, jenže na delší túry už to pro něj bohužel néni. A ani Hacky s námi tentokrát nemohl, páč kvůli mému hárání se na nějaký čas přestěhoval k Lennymu J.