Apple Cup Mladá Boleslav - 11. 10. 2008
jumping - disk ... video
zkouška SA 1 - 2. místo ... video
agility - disk ... video
Už mě to ani nepřekvapuje, zase jsme vstávali hooodně brzy ráno, dokonce ještě dřív, než když Luciáš jede do práce. Tentokrát ale Luciáš neskládala věci do felušky jako obvykle, ale nechala je venku u branky. Mě a Hakýska zatím ještě nechala lítat venku. Po chvíli přijela Evča, takže malá změna, tentokrát se jede s nimi - mě holky šouply k Brownie, měly jsme tam místa, že bychom mohly tancovat J, ale my se tam jen tak trošku pošťuchovaly. Hacky byl s Luciášem vepředu. A pak jsme vyjeli - a jeli jsme dlouho a pomalu - páč venku byla šílená mlha. Ale do Boleslavi jsme dojeli včas, abychom si zaběhli parkury od pana Spolka.
Slibované sluníčko se nekonalo - tedy aspoň ne v Mladé Boleslavi. Celý den byla zima a mlha se rozplynula až někdy po jumpingu. Závody zde byly spojené s Mistrovstvím republiky teriérů (součet jumpingu a agility) - kvůli tomu jsme sem hlavně jely, ale pokračovala jsem v bězích "... nevidím, neslyším a běžím si svoji trať ...". Ale hezky po pořádku. Jumping měl docela záludnej začátek, ale vybrala jsem si správný tunel a pokračovala docela v pohodě dál. Jen u dalšího tunelu jsem si prostě vybrala druhou díru, což se Luciášovi asi vůbec nelíbilo, dle jejího jekotu J. Ale smůla, prostě disk. Cestou do cíle jsem se pak "diskla" ještě jednou, páč Luciáš chtěla, abych oběhla bočnici skočené překážky, ale nějakou záhadou se mi do cesty postavil ještě tunel J jenže v tuhle chvíli už to bylo jedno. Pan rozhodčí tímhle během opravdu nedal nikomu nic zadarmo, což dokazuje třeba i fakt, že v kategorii large doběhli do cíle pouze tři týmy.
Jedničková zkouška byla docela jednoduchá, i když podle toho jak teď běhám, i tam Luciáš našla pastičku, kterou by se třeba s Hakýsem vůbec nezabývala. Ale tentokrát jsem poslouchala a běžela tam, co Luciáš chtěla, na všechny zony jsem ťápla, všechny tyčky zůstaly na svém místě, což mi vyneslo druhé místo. Běžely jsme spíš na jistotu (i když to se u mě moc říct nedá J) než na rychlost a podle toho to taky vypadalo. Parsoní kámoš Rusty tuhle trať zaběhl o šest!!! vteřin rychleji, ale měl tam nějaké chybky, mě předběhla moc šikovná jezevčice Lucy.
V posledním běhu - tedy agility - jsem Luciáše netrápila dlouho, "ulítla" jsem hned na čtvrté překážce. Už při prohlídce Luciáš usoudila, že áčko je tam postavené tak, že "vytváří" past a to hned dvakrát - a já se chytla na první pokus J. Po celkem zajímavém začátku tvořeném třemi skočkami byl na řadě tunel, který byl dost blízko áčka. A i když tunel prostě miluju, áčko se mi taky líbí a zrovna teď se mi líbilo víc a na nějaký povely "tunel tunel tunel" jsem nějak nebrala ohledy, asi na mě Luciáš měla volat něco jiného, ale samotnou mě nenapadá co, já byla prostě rozhodnutá. V parkuru jsme pokračovaly, druhou past - kdy bylo áčko přímo za viaduktem, ale mělo se jít vedle na slalom už jsem zvládla s jistotou profesionála J. Na houpačce mě Luciáš úplně zastavila a pochválila, ale po dalších dvou skočkách už jsem přestala vnímat a lítala naprosto nekontrolovaně, oběhla celou kladinu, ale s tím už jsme se netrápily a do cíle dorazily trochu jinak než bylo v plánu J.
No, takže nic. Protože pro MR teriérů se počítal součet jumpingu a agility, mám na diplomu napsáno 11. až 13. místo, do bojů o "bednu" jsem fakt nezasáhla. Ale jinak tam bylo príma. Cestou domů už jsme se s Brownie ani nepošťuchovaly, byli jsme všichni tak unavení, že jsme byli rádi, že jsme rádi J.