Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dvojzkoušky ve Villa Gineta - 1. 11. 2008

3. 11. 2008

zkouška SA 1 (1.) - disk   ...   video

zkouška SA 1 (2.) - 3. místo ...   video

Tak vám nevím, jestli Luciáš zkouší co vydržím, ale čeho je moc, toho je příliš J. Vstávat brzy ráno už jsem si zvykla, ale tohle ... no jak se později ukázalo, tak se to vyplatilo J. Když jsme vylezli ven, byla ještě všude tma tmoucí a ani mně ani Hakýskovi se to vůbec nelíbilo, ale znáte to, poslouchat se musí. Počkali jsme ještě na Ninu a Falca a mohli jsme vyrazit. Kam? No ... daleko ... až do Prahy J, kde se konaly dvojzkoušky. Cesta ubíhala celkem dobře a v klidu a když už to vypadalo, že dojedeme dostatečně včas, abychom se ještě maličko prospali (v autě spát nemůžu, musím přece sledovat, co se kde děje, že), tak jsme se ztratili (no ztratili, jen jsme v šílené mlze přehlídli jednu odbočku). Na tom by nebylo asi nic tak hroznýho, kdybychom se neztratili v Praze a když to tam neznáte, tak jste holt v háji. Po hooodně dlouhém hledání jsme nakonec "místo činu" přeci jen našli, abychom si zaběhli každý dvě zkoušky v kryté jezdecké hale, kde povrch tvořil sklářský písek a kde parkury tentokrát stavěl p. rohodčí Spolek.

První zkouška byla celkem jednoduchá, i když dvě pastičky se tam pro mě našly - hned na začátku jsem málem místo do tunelu vběhla na houpačku, ač se ji normálně bojím, ale co bych nevystrašila Luciáše, že J. Další pastička byla kousek dál, a to v podobě tunelu. Nějak Luciášovi nikdo moc nevěřil, že je to "past" a páč jsem tuhle trať běžela jako úplně první, tak jsem jim to předvedla ... a musím říct, že jsem nakonec nebyla jediná, kdo tam skončil J.

Druhá zkouška už byla na pohled maličko náročnější, ale tu jsem kupodivu zaběhla celkem v pohodě. Jen na začátku jsem trošku pozlobila ... Luciáš mě odložila na startu a jako obvykle si šla až ke druhé překážce, pak se otočila na mě a že jako poběžíme ... jenže já už tou dobou měla jiné startosti a na startu jsem nebyla. Byla jsem kousek dál, tam se totiž rozdávaly pamlsky J jenže já teda žádnej nedostala, tak jsem radši začla poslouchat a vyběhla na trať. Jak jsem říkala, tentokrát jsem se pochlapila a Luciáše poslouchala, jen při výběhu z tunelu jsem se maličko začuchala u skočky a nějakým nedopatřením z toho bylo odmítnutí, páč jsem tu skočku v zápalu čmuchání obešla J. Ani jsem po kladině neutekla do tunelu, který tam byl tak šikovně nastražen a doběhla jsem si pro třetí místo.

Závody to byly vážně príma, krásné prostředí, i když trošku málo místa v hale ... škoda že je to tak daleko, ale uvidíme, třeba se sem ještě někdy odvážíme J .