Krakatit 007T - 4. 10. 2008
jumping - 13. místo ... video
zkouška SA1 - disk ... video
agility - disk ... video
Vydali jsme se na závody agility do Havlovic, které pořádali Sultánci. Krakatit (jak se závody nazývají) tentokrát s pořadovým číslem 007 a označením T (jako že se běhá na trávě, páč jináč se tyto závody konaly převážně v hale) byl jako obvykle dvoudenní, my tu však startovali jen v sobotu. Sprotovní areál je tu opravdu krásný a běhalo se na skvěle upraveném travnatém hřišti, které ač bylo podmáčení, invazi agiliťáků úplně v pohodě přežilo. Navzdory předpovědím se počasí ukázalo v tom lepším světle a ačkoliv bylo celkem chladno, dalo se to vydržet. Záludné, ale běhavé tratě nám stavěla paní rozhodčí Eva Plíštilová.
Tentokrát nejsou moje výsledky nic moc - tedy spíš nic než moc J. Ale to neznamená, že bych nespolupracovala a dělala nějaké kraviny - no teda vlastně jednou joo, se teda omlouvám J. Jumping byl hned od začátku běhavý a obsahoval jeden prvek, se kterým se prý Luciáš ještě nesetkala, a to náběh do "účkového" tunelu "z druhé strany", tedy ze strany, kdy ani jedna díra tunelu není vidět. Luciáš mě pouštěla docela daleko od sebe, ale nenechala jsem se zmást a "šlapala" jako hodinky. Poslouchala jsem každý její povel a reagovala tak jak jsem měla - no, bohužel až moc - u jedné překážky udělala Luciáš o jeden krok víc, než bylo v dané chvíli nutné a já běžela za ní a skočku minula - takže odmítnutí. Ale jináč paráda, zvládla jsem podivný náběh do tunelu a do cíle doběhla v docela slušném čase (i když zdržení s odmítačkou bylo trochu znát).
Zkouška - pěkný, běhavý, celkem jednoduchý parkur. Na začátku rovinka - skočka, áčko, slalom ... disk. No jo no ... vynechala jsem poslední tyčku u slalomu a i přes Luciášův jekot jsem vlítla do tunelu, který následoval. Kruci kdo by se taky zabýval počtem tyček, když se přímo před ním zjeví milovaný tunel, že J. Pak už jsme to běžely spíš na rychlost než na jistotu a celkem se nám to povedlo. A poslední parkur, tedy agility. Rovinka s kladinou, pak zpátky do tunelu, který byl celkem hezky namířen na áčko (které následovalo), celkem nebojácně jsem zvládla i houpačku (musím podotknout, že tedy všechny zony OK J), všechny možný i nemožný "kolečka" ze skoček a pak už jen tunel a hurá přes tři skočky do cíle. Jenže ... ten tunel byla fakticky namířený na áčko a páč Luciáš nebyla včas tam, kde být měla ... byl z toho disk právě na tom áčku, nic nepomohlo, že Luciáš skoro plíce vyplivla (dost příznačně to komentovala Irča Kochová "rychlý běh, rychlý disk" - vlastně jsem byla tuším první, kdo takhle skončil, páč jsem tento parkur běžela čtvrtá v pořadí, ale rozhodně ne poslední - stejně takhle skončila i spousta ostřílenějších rychlých týmů, především z kategorie large).
Takže asi tak - po třech závodech máme splněno do "dvojek", po čtvrtém závodě to vypadá, že bychom měly jít zpátky do začátečníků J. Ale to je jen jeden úhel pohledu ... z toho druhého to zas tak špatně nevypadá. Tyhle moje chyby jsou z rychlosti, o kterou se snažíme a protože žádný učený z nebe nespadl ... jedeme dál a budem to zkoušet znovu a znovu. A protože 90% chyb na parkuru dělá psovod, zajely jsme si v neděli na trénink do HK, který vedl Tomáš Ješke, aby Luciášovi poradil co a jak dělat líp, aby mi to tak moc nekazila J. Doufám, že z nás Tomáš moc nezešedivěl, páč mně se nějak nechtělo poslouchat bo co - hlavně ty starty ...
fotky ze závodů najdete tady