Turnaj sladkých nadějí
V neděli - hooodně brzy ráno - se Luciáš nejspíš zbláznila. Vytáhla mě z pelíšku a přitom venku byla ještě tma úúúplně tmoucí. A nejen mě, ještě taky Lenýska a jeho paničku. A aby toho nebylo málo, za chvíli k nám v tuto nekřesťanskou hodinu dorazila ještě Brownie s Evčou, Simír s Davidem, Nina, Lenka a Luboš. A bylo to jasný, jede se někam závodit, ale tentokrát nešlo o agility, nýbrž o flyball. Vydali jsme se do Prahy, konkrétně do Letňan - na Turnaj sladkých nadějí.
S flyballem u nás na cvičáku teprv začínáme, i přesto jsme se však rozhodli tento turnaj vyzkoušet a dokázat si, co už umíme. Zatím neběháme jako družstvo, ale přihlásili jsme se do závodu dvojic, který při tomto turnaji pořádali. Vytvořili jsme dvě dvojice - já běhala se Simírem (náš pracovní název je Dalmatins J) a druhou dvojící byl Lenny s Brownie (naše Fousatá borderka J). Lenka s Ninou jely coby naše nabíječky - bez nich by to fakticky nešlo a Luboš jako morální podpora J. Luciáš měla docela obavy, co tam budu vyvádět, páč na posledním tréninku jsem ji dala hodně zabrat - tenisák jsem vzala jako odměnu za vykonanou práci a bylo nutné s ním aspoň třikrát oběhnout celý cvičák, rozhodně nevracet a rozhodně se nenechat chytit. Takže plán na turnaj byl - urychleně se pokusit mě po každém běhu odchytit J. Tento úkol připadl "babičce" - tedy Lenýskově paničce, později potom i Lubošovi. Celkem to se mnou šlo, jen jedinkrát jsem vlítla do dráhy běhajících družstev - tímto se jim omlouvám, já fakt nerada, já hledala stín. Navíc turnaje se běhají na dvou drahách vedle sebe a na to taky nejsme zvyklí, takže se Luciáš obávala i toho, že budu chtít krást tenisáky soupeřům ... tss, co si o mě vlastně myslí J.
Ale k turnaji. Do závodu dvojic jich bylo přihášeno celkem čtrnáct. Dopoledne se běhaly dva rozběhy po třech bězích - což znamená, že jsme si třikrát zaběhli na jedné (modré) i druhé (červené) dráze proti jiné dvojici. Tady ale nešlo o to, kdo koho porazí, ale jaký budeme mít nejlepší čas, podle kterého jsme pak byli rozděleni do odpoledních divizí. Před každým během museli pánici upravit dráhu - tedy instalovat shoot (na box ještě netrénujeme), nastavit správně výšku překážek ... a trochu rozběhat nás pesany. Tyto rozběhy jsme zvládli celkem v pohodě, jen Lenny se dvakrát rozběhl pro tenisák k soupeři. Tentokrát to naštěstí ještě tak moc nevadilo. Obě naše dvojice jsme měly čas okolo 13 vteřin, Fousatá borderka (FS) měla svůj nejlepší čas přeci jen asi o půl vteřinky rychlejší než my Dalmatins J. Po každém třetím běhu jsem toho měla plný zuby a místo pro odměnu jsem běžela plácnout sebou někde do stínu, fakt bylo šílený vedro. Ze čtrnácti družstev jsme doběhli časem na osmém a devátém místě, což znamená, že jsme byli přiděleni do druhé divize, kde jsme pak odpoledne soupeřili s dalšími pěti dvojicemi. A tady už o něco šlo. Běhalo se "Double Elimination", tedy závod na dvě prohry.
Obě naše dvojice běhaly dobře a rychle a každého nasazeného soupeře jsme dvěma běhy porazili (běželo se na dva vítězné běhy). V jednom běhu se Síma špatně vrátil na dráhu a musel tedy běh opravovat ... no a páč já ještě nebyla odlapena, chtěla jsem si dráhu zaběhnout s ním. Naštěstí jsem ale ustála přivolání a nechala Símu opravit běh samotného J. I s touto opravou jsme tento běh vyhráli. Až jsme se samozřejmě dostali do situace, kdy jsme s FS nastoupili proti sobě. Teď přišla chvíle pro nabíječku Lenku a odchytávače Luboše J. A já byla hodná a chytat jsem se nechala. Tento duel jsme s větším štěstím vyhráli my Dalmatins, asi o pět setin vteřiny v každém běhu a tím jsme se katapultovali už do finále. Teď už jsme jen čekali, kdo v něm bude naším soupeřem. A protože FS zatím prohrála jen jednou, dostali se do boje o účast ve finále, zvládli to skvěle a ... a finále druhé divize dvojic bylo v režii nás - tedy rychnovských agiliťáků-flyballistů J.
I finále se běželo na dva vítězné běhy. Jo byl to adrenalin ... všici jsme kámoši a jednou z nás všech třeba bude družstvo, v tuhle chvíli jsme však byli soupeři. První běh daroval Lenny nám Dalmatinům po té, co nám vběhl do dráhy. Nevadí, jede se dál. Ve druhém běhu jsme si už totiž nedali nic zadarmo - souboj to byl velice vyrovnaný. U FS začíná Lenny, u nás Simír ... a Síma mi vytvořil opravdu velký náskok, který ovšem Brownie nade mnou zase neskutečně rychle stahovala (no jo, holt máme s Lenýskem kratší nožičky J). Do cíle jsme doběhli zároveň a ani rozhodčí si nebyla jistá, kdo z nás vlastně vyhrál - takže po poradě s EJS (tedy s elektronickou časomírou) oznámila ... že jsme vyhráli my Dalmatins - tedy Simír a já, a to o tři setiny vteřiny!!! a tím jsme se stali vítězi druhé divize dvojic, FS byli druzí.
Myslím, že nic lepšího jsme si do začátku našeho flyballování snad ani nemohli přát. A Luciáš je na mě patřičně hrdá, je to až nepochopitelné, ale já za celý den, v tom hrozným vedru neudělala jedinou chybu J. Občas mě Luciáš proti mé vůli namáčela ve vodě, ale musím uznat, bylo to příjemné. Domů jsme dojeli hooodně pozdě a všici dokonale utahaní, ale byl to skvěle prožitý a proběhaný den.
Skvělým zážitkem pro nás (tedy spíš pro páníky) bylo sledování závodu družstev - to byla prostě paráda ... snad budeme jednou taky tak dokonale sehraní ...
Tady najdete fotky od Léni :-), tady fotky od Luboše :-), za které jim patří velký dík