Zlatá překážka Hradec Králové 22. a 23. 11. 2008
jumpingy - 7. a 9. místo ... video a video
zkoušky SA 1 - 1. a 5. místo ... video a video
agility - disk a disk :-) ... video a video
za videa tentokrát moc děkuji klukům Mertíkovým :-)
Tyto závody pro mě byly výjimečné hned z několika důvodů ... byly to moje první závody v hale na koberci, byly to moje první závody dvoudenní a byly to moje poslední závody letošní sezony J. A taky jsem poprvé měla hned dva pány rozhodčí - posuzovali Petr Rybář a Tomáš Glabazňa.
Už když mě Luciáš na tyto závody hlásila, nebyla si jistá, jak se budu v hale chovat. Z předchozích "setkání s halou" jsem totiž nikdy nebyla nijak odvázaná, spíš jsem se bála, dost možná i vlastního stínu J - ne to asi ne, ale ta akustika, rány od houpačky, všude hafo lidí ... prostě mi to zatím vždycky vadilo. Ale tentokrát ne - ba naopak, líbilo se mi tu asi víc než na závodech venku. V sobotu ráno jsme začaly zkouškou, kterou jsem zvládla naprosto v pohodě a bez komplikací, takže jsem doběhla na prvním místě. Dalším parkurem bylo agility - tam jsme se s Luciášem dlouho netrápily - hned na začátku jsem si vybrala jinou díru v tunelu a bylo vymalováno. (poznámka Luciáše: Po shlédnutí videa musím uznat, že jsem do té druhé díry Kerču tak trochu poslala, nebo spíš jsem ji nedala dostatečně najevo, kamže to vlastně má jít.)Takže zbytek parkuru byl spíš na procvičení - ukázkově jsem vyšvihla zonu na kladině, nechala se pochválit, na houpačce mi Luciáš trochu pomohla, abych si uvědomila, že ani na závodech se ji nemusím bát, trochu jsem zvorala náběh do slalomu - nebyl zrovna jednoduchý a pak už si v klidu doběhla do cíle. Posledním parkurem byl jumping, který jsem po dlouhé době doběhla bez jediného zaváhání. Byla tu velká konkurence, takže Luciáš byla šťastná i za to sedmé místo. Pravda, ona byla šťastná už jen proto, že jsme doběhly J.
Pro dnešek to ale ještě nebylo všechno - ještě se běžel takový sranda závod družstev - družstva byla čtyřčlenná, takže krom mě tam byl ještě Lenny a pesani holek Lustykových Aramis a Keysi. A paničky nám vymyslely název Lustbočky J. Byla postavena taková zajímavá tratička, kdy každý z nás čtyřech běžel trochu něco jiného a každý pániček měl trochu jiný úkol. Navíc páničci - v našem případě paničky - vyfasovaly jako štafetový kolík lyžařské hůlky. Když se to Luciáš dozvěděla, tak málem naši účast zrušila, protože já se nevím proč bojím i deštníku, takže si myslela, že s ní a s hůlkama nepoběžím. Tady jsem překvapila znovu - já byla tak vyhecovaná do běhu, že jsem si těch hůlek málem ani nevšimla. Běžela jsem asi tu nejkratší trať, zato nejzáludnější - měla jsem "jen" skočku-slalom-skočku a to samé zpátky - na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby Luciáš neskákala skočku vedle, zatímco já se proplétala slalomem ... cestou tam jsem trochu ve slalomu zašvindlovala, ale cestou zpátky už bylo vše ok J. Jak jsme dopadly netuším (no na bedně jsme nebyly), ale všichni jsme si to bezva užili - můžete se podívat na toto video. Po té jsme vyrazili domů, abychom se sem hned v neděli znovu vrátili.
V neděli se začínalo stejně - tedy zkouškou. Luciáš myslela, že budu po sobotě unavená, navíc běhat na koberci není jen tak a že budu třeba pomalejší. Tudíž si myslela, že by neměl být velký problém zkoušku zaběhnout. Omyl ... tedy ano, já unavená byla, ale rozhodně se to neprojevilo na mé rychlosti, spíš naopak ... ovšem nějak jsem si s sebou zapomněla vzít na parkur mozek - to víte, pes unavený, je pes unavený J. Hned druhou překážkou byla houpačka a protože ji nemám moc ráda, nedávala si Luciáš zas až tak velký náskok, aby mi jako pomohla - no jo, jenže bez mozku se běhá jinak a já houpačku přelítla tak, že jsem za ni vyfasovala chybu, páč nestihla ani dopadnout na zem J. Pak jsem pokračovala rychle a správně přes celý parkur, abych na předposlední překážce - tentokrát to byla kladina - předvedla Luciášovi novinku ... seskočila jsem z kladiny ještě před zonou do boku, takže další chyba. Takže když to shrnu, parkur jsem prolítla fakt rychle, ale bohužel s deseti trestnými. Další v pořadí byl parkur agility - no nebudu napínat, zase jsem to nezvládla - první pastičku v podobě tunelu jsem ani nepostřehla, další pastičku nepostřehla Luciáš a já si cestou mezi dvěma skočkama odskočila udělat "plaveckou flyballovou otočku" na áčko. (pozn. Luciáše: ona by to ani tak pastička nebyla, kdybychom před tím nezazmatkovaly před skočkou, takhle to tam Kerču prostě navedloJ) Další záludnosti už jsem zase zvládla, jen na konci jsem se "diskla podruhý", ale možná by to tak nedopadlo, myslím, že Luciáš už mě zas až tak nehlídala, když věděla, že už o nic nejde. Dnešní zápolení jsem ji vynahradila v posledním běhu, tedy jumpingu. Parkur to byl opravdu zajímavý, trošku záludný náběh do slalomu, který mě ovšem nezaskočil, po té rovný tunel - trochu jsem zaváhala když jsem z něho vyběhla, honem jsem nevěděla, na kterou stranu se vydat J, pár skoček, pak hned dva rovné tunely za sebou a skoro rovinka do cíle. Světe div se, já to zase doběhla a Luciáš jásala. Sice jsme byly "až" deváté a dokonce s trochou trestného bodu za čas (mimochodem, časy tu byly nastaveny opravdu proklatě nízko), ale to nám vůbec nevadilo. Za každý čistý běh jsme od pořadatelů všichni dostali milou upomínku. Vyhlašovaly se i součty za oba dny v jednotlivých kategoriích, ale se dvěma diskvalifikacema nám o nic nešlo ... skončila jsem na 8. místě, což je myslím, docela dobré ...
Luciáš: musím uznat, že jsem s Kerčou byla tentokrát spokojená, sice ji to na koberci neběhalo tak rychle, ale aspoň jsem ji stíhala, že J. Navíc ty disky byly asi opravdu moje, což mě teda fakt mrzí, ale o to víc si třeba budu příště dávat pozor ... a třeba taky ne J... znáte to, ty prohlídky vypadají tááák jednoduše ...